Měsíc v oušku #únor: La Dispute, Prodavač a autarkeia

Únor je za námi, jaro klepe na dveře a my přicházíme s novou rubrikou s názvem „Měsíc v oušku“. Smyslem je představit interprety, kteří nás za předchozí měsíc nejvíce oslovili, respektive to, co jsme nejvíc točili v přehrávačích. Ouška můžete očekávat každou první neděli v měsíci.

 

Pro mě byl únor měsícem nostalgie a návratu k zaprášeným složkám v Total commanderu. Největší návratový boom u mě nastal s poslechem La Dispute. Nenápadně se ke mně totiž vkrádaly reklamy o tom, že v březnu vydají album „Panorama“. Při poslechu singlu „Footsteps at the Pond“ jsem chytla slinu, singl přepnula a pustila živák z Fluff festu z roku 2011.

Největší pecka je za mě album „Somewhere at the Bottom of the River Between Vega and Altair“. Album mi ukázalo, jak by měl bubeník správně fungovat s baskytaristou. Inspirace nekonečně. Albu je už přes deset let a přitom tam najdeš pořád nový a nový věci, ze kterých se posereš. Jdi do toho.

Tags:  post hardcore – screamo – spoken word

 

Druhou nostalgickou věcí se stala deska „Malý ráje“ od kapely Prodavač. To, co mě na desce baví nejvíce, jsou texty v kombinaci s, přiznejme si, jednoduššími rytmy. Trochu mě překvapilo, že i po takový době, znám všechna slova nazpaměť. A teď mě překvapuje, že je desce už šest let. Tohle album jsem poslouchala každej den, každej den několikrát denně. Kdy to skončilo? Kdy a v jaké situaci nastane to, že něco, na co je člověk zvyklej po dobu nejmíň jednoho měsíce, ze dne na den skončí?

Tags: pop – electro

 

Poslední věc, kterou zmíním, není žádná nostalgie. Žádný vzpomínky, žádný otázky, žádný pocity. Teda, žádný pocity až do momentu poslechu. Poslední věc, kterou zmíním je autarkeia a jejich stejnojmenná deska z roku 2011. Autarkeia je takový špinavý emíčko z Floridy, nasraná zpěvačka, jednoduchý, přesto úderný a věcný riffy.

Tags: punk – emo – hardcore – screamo