Skončila pohoda, přichází pošmourno. Šeď a přibývající tmu probarvily alespoň hudební podkresy. Za mě v září takto..

Dukla – Život perfektní

Kluci z Vinohrad. Afektovanej zpěv mi způsobuje permanentní křivení huby, jednoduchost mě baví. Takový příjemný texty ze života. Možná nenadchnou, ještě lépe neurazí. Na cestu do práce, kdy nechceš nad ničím přemejšlet, ideální.

Kapitán Demo – Mládí v trapu

Hele, já o něm vim dost dlouho. Ale až po srpnovym koncertě na Živý ulici jsem si ho pořádně poslechla. Jako, bráško, to by šlo, to by šlo.

Komunisti – Dlouhá zima

Balaclava, Spes Erepta, Malomocnost prázdnoty… Tohle všechno v jiným kabátku si můžeš poslechnout od Komunistů.